Nemáme žádnej pevnej cíl
A kolikrát jsme taky zlí
Bijeme klidně děti svý
Za naše touhy prohraný
Za to, že nezbejvá nám čas
Za naše zuby bolavý

Zhasněte světla kolem nás
Ať na ten svět už nevidim
Moh by mi přeskakovat hlas
Nosíme hlavy sklopený
A všude kolem cejtim vztek
Oči tak divně zkalený nad sebou

Všechny ty kecy, co tu jsou
V novinách věty, který lžou
Už mě to vážně nebaví
A sliby v koši s odpadem
A zlobou rozervaná zem
Proto si taky připadnem ztracený